November 2012

Rozbřesk ukončil další část mého života ...

30. november 2012 at 18:53 | camilla |  Jen tak
...a ne,nejsem postihnutá syndromem skrývajícím se pod názvem Stmívání apod.,ale prostě to od samého začátku sleduju a přiznávám,že knižní vydání prvního dílu jsem četla už rok před natočením filmu.nějak jsem to neřešila,ta knížka se mi líbila a tak jsem byla ráda,že to někoho napdadlo zfilmovat.
Postavy jsem si už při čtení představovala jinak.Hlavně Edward mě zprvu ve filmu zklamal a vůbec neodpovídal popisu v knížce.Ve druhém dílu už mi všechny postavy přišly o něco totožnější s těma v knížce a já začala být spokojená.Zmizela až do očí masakrující bělost,tuhost a kamenost (což mi zpočátku způsobovalo rakovinu očí) a přišla přirozenost.
Myslím to tak,že celá ta povedená upírská rodinka z Forks byla ve své bílé dokonalé podobě moc nápadná a v reálném světě by každej poznal,že se pravděpodobně jedná o upíra ... haha ... prostě mi v ostatních dílech ten vzhled seděl více a nemusela jsem se konečně koukat na ztuhlého Eda a zarostlého Jacoba .


V neděli jsem byla na závěrečné části Rozbřesku a jedna z věcí co mě zaujala byl začátek...někoho napadlo uplně nádherně udělat ten úvod jak všechno zamrzá což má spojitost i s Bellou,která se právě změnila v upíra a tudíž taky jaksi zamrzla . Další věcí je ten závěr,kdy Bells ukazuje Edwardovi jejich minulost v jejích vzpomínkách,kdy ještě byla člověkem,pak nadejdou závěrečné titulky,kde vám ukážou znovu všechny postavy od prvního do posledního dílu , i ty , které jsou lehce zapomenutelné . To už si uvědomíte,že tohle je opravdu koneca že už další rok do kina nepujdete .
Děj filmu vám opravdu prozrazovat nebudu . Pokud knížku někdo četl,tak ví.Pokud ne,přečtěte si jí jelikož je stejně úžasná jako film a možná i lepší.Pokud už film někdo viděl,pochlubte se s zážitkem ...
Ještě připomenu,že mě opět nezklamala hudba . Tahle sága mě lákala hlavně tou hudbou a vždycky jsem se těšila,jaké skvělé písničky nám další díl přinese . Povedlo se !

O lidech,které (ne)potřebuji ...

23. november 2012 at 19:45 | camilla |  TT
Za poslední dva roky jsem byla nucena přehodnotit své priority . Nebo ne nucena,ale uznala jsem,že musím . Přestala jsem koukat tolik do zrcadla , v jistých situacích,kterých je mnoho jsem se přestala i malovat , žehlit si vlasy . Stručně řečeno - prioritou pro mě není už zrcadlo a Já . Je to zvláštní,ale zajímám se více o lidi,o jejich potřeby,štěstí a o to aby jim bylo dobře . To všechno nedělám jen pro přátelé , ale i pro ty , co neznám .
Ne,tohle není článek na téma týdne "To co potřebuji ... " , ale úvod ke stručnému článku o lidech,které potřebuji .
Člověk,co mě vyslechne ...
Moje nejlepší kamarádka . Nikdy neremcá,když na ní valím svoje trápení,brečím jí na rameni a ostatní věci,které většinu lidí vytočí... a má na mě vždycky čas . Občas si říkám,že nás někdo od sebe odsekl při porodu . nevím , co bych bez ní dělala a přijde mi,jako kdybych jí neznala tři roky,ale celej život.
Přiznávám,že ta myšlenka o tom rozdělení při porodu je blbost a já to vím . To už je větší pravděpodobnost,že budu mít samé jedničky na vysvědčení nebo že se stanu astrofyzikem.
----
Člověk,co mě tahá z depresí ...
Vždycky,když je mi zle a mám depku,vytáhne mě do hospody,vyslechne mě,pokejve hlavou,nemluví,ale poslouchá.Jako bonus za mě poplatí všechny panáky,piva a decky.Přežije i to,že ožralá,válející se po stolu zpívám písničky jeho kapely a pak mě táhne přes polovinu města domů,platí za mě pokuty v MHD,protože moje permice už je propadlá .
Po nějaké době na to zapomeneme a jedeme od začátku .
----
Člověk,který si stěžuje ...
Nojo,je to škodolibé,ale občas je fajn poslechnout si,že nemáte problémy jenom vy,že je mají i ostatní.Mám z toho dobrej pocit . Těch lidí lituju,ale alespoň nelituju jenom sama sebe .
Samozřejmě to neplatí v rámci školy a lidí co mám ráda . Většinou jsou to lidé , co jsou mi lidově řečeno v díře .
----
Člověk,co mě tak s**e,že mě vyhecuje k lepšímu ...
Holka,co všude dělá dobrej dojem a zanechává za sebou nesmazatelnou stopu vtipných vtipů,dobrých skutků,je hezká a populární . V její přítomnosti se ze mě vždycky stává nicka,mé jinak vtipné vtipy jsou propadáky,kterým se lidé smějí jen z lítosti ...
A víte co ? Díky ní se dokážu vyhecovat k lepším věcem a tak by to mělo být u všeho záporného .

----
Ano,tenhle článek je absolutně k ničemu , řekla bych,že s tématem ani nesouvisí . Jen tím vším chci podotknout,že nejsou věci potřebné a nepotřebné,špatné a dobré,černé a bílé,... Všechno má ze všeho něco a i člověk ,kterého nesnášíte pro vás může být potřebný a užitečný,ale to člověk zjistí asi časem a do té doby ho to nepřestane iritovat.To samé platí snad u všeho ... věcí,pocitů.
Berte všechno takové jaké to je a neodmítejte něco,co zrovna nepotřebujete . Nikdy nevíte co se stane a všechno jednou využijete ...

Jsem zpět

9. november 2012 at 15:06 | Camilla
Poslední dobou blogového nicnedělání jsem prolejzala cizí blogy a nějak se mi zastesklo . Celou tu dobu , kdy jsem nic nenapsala jsem v sobě dusila tolik věcí , že to jednou muselo bouchnout . Změnila se spousta věcí a mám zase co vypravovat. Mám trochu jinou představu o svém budoucím životě , přestala jsem blbnout , ostříhala si a odbarvila si vlasy , přestala jsem chodit v černé a definitivně jsem si na sebe navléhla sesterský mundůr .
Jaké to je ? Kupodivu uplně normální . Už umím žít mezi normálními lidmi a chtíč odlišovat se postupně odpadává ...
... i když , ať si každej tvrdí co chce ! Lidi na mě stále divně civí !
Jenom se pořád nějak bojím,že na mě každý zapoměl :D